Družina

Stará, ošuntělá, šedesát let stará družina si nezasloužila nic jiného, než zbourat. Takový byl verdikt místní zastupitelky, která se na nečinnost a laxnost ostatních zastupitelů už nemohla koukat. Sepsala petici, vypracovala plán postupu, informovala se u dotčených institucí a celou věc projednala i s majiteli pozemku, na kterém družina stála, ten totiž nevlastnilo město. Jak to dopadlo? Demolice budovy na sebe nenechala dlouho čekat a děti se mohly těšit na nové prostory.

Buldozér

Velký, neforemný, strašidelný. Stál na konci ulice a nikdo nevěděl, co s ním bude. Rez se pomalu dostávala do všech jeho skulinek a majitel firmy, kterému patřil, si nevěděl rady. Snadno nakonec bude muset prodat do starého železa. Firma se ubírala k zániku. Jeho firma, která dříve zvládala i dvě velké demoliční práce denně. Bylo mu z toho smutno, ale rozhodl se, že se naplno bude věnovat rodině.